Povidky--po-vid-ky | Jsou si souzeni - prolog

Jsou si souzeni

Prolog:

Ahojík. Vezmu to šupem.

Jmenuji se Abby Evans je mi sedmnáct let a jsem čarodějka. Ano jsem vím, o existenci upírů a výhradně nečaruju před lidmi.

Jsem hnědovláska, mám víceméně prořízlou pusu. Prostě co na srdci to na jazyku. Povím vám pravdu, ikdyž se vám nebude líbit. Jsem milá, hodná, přátelská ale když mě někdo naštve, tak dokážu být i zlá.

Protože se o mě moje matka nezajímá a věčně pije, tak mě soud přidělil do péče mé hodné a rozmazlující tetě Amandě. Je jen o deset let starší jak já.

Mám jí hrozně ráda. Ona mě taky a tak si teď letím v letadle, které míří do maleho městečka Forks, které teta obývá. Zde nastoupím na místní střední a budu se vydávat za člověka.

Teta ví, že mám nějaké schopnosti ale sama je nezdědila. Je tedy člověk a chodí do práce. Je z ní makléřka a tak je od rána do večera v práci a jezdí na různé pochůzky. To mi samozdřejmě nijak nevadí, taky někdy potřebuju svůj klid.

Takže když bych to shrnula, tak se do Forks vyloženě těším. Netuším, co mě tam potká a nemine, ale rozhodně se s tím míním poprat za každou cenu. To mi věřte!

No ale teď byste si odemě měli na chvíli odpočinout, protože o mě rozhodně ještě uslyšíte.

P.S. nejsem žádný svatoušek nýbrž rebelka

P.P.S. bylo by super potkat tam upíry, vím je to jen sen

P.P.P.S. už musím papa :-*

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!)

Vaše Sel :-*