My Life - 1.kapitola

My Life

Kapitola 1.: Nový začátek

Projížděla jsem po silnici mezi lesem. Cullenovi mají vilku za městečkem Forks.

Šlápla jsem na plyn a jela stoosmdesátkou. Já vím je tu povoleno osmdesát, ale mě jako upírku pomalá jízda nudí. Podle navigace od Calrlisle bych tam měla být za pár vteřin.

Taky že jo. Objevila se předemnou prosklená vila. Bože to se tu nebojej, že je v noci pozorují nějaký šmíráci?

Zabrzdila jsem prudce před domem a svojí rychlstí se vydala ke kufru mého autíčka a vyndala jsem si svojí tašku s oblečením. No dobře moc toho nemám, ale když cestuju, tak mě nebaví, všude sebou tahat kufry. Né žeby pro mě byli těžký, ale je to otrava.

Než jsem stačila zaklepat, tak se otevřeli dveře od vili a v nich stála malá upírka. Za ní se hned ke dveřím valili ostatní.

"Ty musíš být Ann! Už se těším na nákupy. Máš málo oblečení, takže nákupy jsou nutnost" vypískla a bez jakýhokoli ostýchání mi skočila kolem krku.

"Hm takže ty jsi Alice co? Nevím jak jsi mohla mít vidění, že s tebou pudu nakupovat, když moc dobře vím jaký jsi do nakupování maniak" prohodila jsem a ona se zamračila.

"Nová sestřička!" zapištěl svalovec za Alice a skočil po mě.

Svojí rychlostí jsem zapadla do domu.

"Takže ty jsi Emmett. No jo byla jsem varovaná, že nedokážeš kloudně stát!" řekla jsem a osazenstvo se rozesmálo.

"Už teď tě mám ráda" prozpěvovala si Alice.

"Ehm" odkašlala si blondýna. Musím uznat byla vážně hezká.

"Rosalli. Musím říct, že Carlisle se s tvou krásou sekl" řekla jsem a ona na mě vykulila oči. "Neboj si mnohem hezčí, než jsem slyšela" řekla jsem a ona se usmála.

"Jespre. Vím, že se snažíš ovlivnit mé emoce. Jenže tě musím varovat, já ovládám štít mysli." upozornila jsem ho a on se nevině usmál.

"Tak a kde máte Esme, Carlise a vlezdoprdelku" zeptala jsem se. Na to se Emmett zuřivě rozesmál.

"Holka ty si mi padla do oka."  řekl s úsměvem a rozvalil se na pohovce.

"Esme a Carlisle jsou na lovu. Carlisle se ti omlouvá, že nestihl tvůj příjezd, ale museli na lov. Přijede zítra ve dvě odpoledne" upozornila mě Alice, když jí zrovna skočilo vidění.

"No a Ian je někde fuč" oznámil Jasper.

"Ukážu ti tvůj pokoj" řekla s úsměvem Alice a už mě táhla nahoru do vily. Dotáhla mě nahoru a seznámila mě s pokoji, které tam byli.

"Tak tady je Ianův pokoj a vedle je tvůj" řekla a ukázala na dveře.

Vešla jsem do pokoje a Alice zamnou. "Tak co líbí?" zeptala se mě ihned.

Musím uznat, že je to hezký pokoj. Vžechno moderně vybavený. Pokoj má krémovou barvu a vetší část je prosklená. Měla jsem dobrý výhled. Díky mému dobrému zraku jsem viděla hodně daleko.

"No jasně" řekla jsem a hodila tašku k posteli. Vybalím si později. Stejně nebudu spát, takže času mám hodně.

"Co říkáš tomu, že by jsi nám něco o sobě řekla?" zeptala se mě Alice.

"Mno o sobě moc nemluvím" řekla jsem opatrně.

"No tak aspoň něco o tvých schopnostech?" zeptala se a já slyšela, jak všichni dole spozorněli.

"Hm tak jo" řekla jsem, ale to už mě Alice dotáhla do obýváku. Sedla jsem si na pohodlnou pohovku a sledovala, jak všem kolem v očích běhají jiskřičky.

"No tak ségra už to vyklop!!!" hustil do mě nedočkavě Emmett. Jsem tu pár minut, a už jsem pro něj ségra? Téda musím uznat, že se všichni zdají v pohodě.

Rozhodně se ještě těším na Carlsle a Esme. O Esme jsem slyšela jen chválu. No a Ian? O tom jsem jen slyšela, že všem narušuje soukromí. No dobře slyšela jsem i pochvali, ale přebrala jsem si to po svým. Ikdyž mě tak trochu zajímá, jak Ian vypadá, tak už teď ho mám chuť dráždit.

"No dobře. Takže jak už víte umím kolem sebe vytvořit štít, a ten mě chrání před upíry, kteří se někomu dostanou do hlavy. No štít umím vytvořit, i kolem ostatních osob. Pak tu je moje taktika boje. Prostě ovládám taktiku. Zpracuju informace a vypracuju dobrej plán. Je to to samé, co používá Jasper. No a pak ještě jsem trochu víc silnější, než normální upír" řekla jsem a oni vyvalili oči.

"To jako ovládáš všechno?" zeptal se Jasper ohromeně.

"Hm jo" řekla jsem jakoby nic.

"O bože už se těším, až si to s tebou rozdám!" ozval se nyní Emmett a já na něj vyvalila oči. Počkat jak rozdat? Pokud vím, tak jeho přítelkyně je Rose a ta sedí vedle něj.

"Hou hou hou klídek hochu" ozvala se Rose a dala mu pohlavek. Na to jsme všichni reagovali se smíchem. Tyhle dva se k sobě vážně hodili. Stejně tak i Jasper a Alice.

"Promiň, ale chtěla jsem se rozhlídnout po někom normálním bratříčku" řekla jsem a on na oko zesmutněl.

"No tak si to rozdáme v boji" řekl sebejistě.

"Tak to bych nedělala. Víš tebe bych dala snadno. Z to Jasper by byl těžký oříšek" řekla jsem a podívala se na Jaspra. Ten se na mě zářivě usmál.

"Jen mě nepodceňuj! Počkej až se najde čas, tak si to s tebou vyřídím!!!" řekl se smíchem.

"Ale ne Ann je moje. Deme nakupovat" ozvala se nesouhlasně Alice.

"Počkat já s ní chtěl probrat věci ohledně taktiky" tentokrát Jasper.

"Héj lidi A co já?" Rose.

"Cože? Né bože!!!! Takže kdo řekl, že jedu nakupovat?" otočila jsem se k Alice. Ta proti mě použila, její zbraň a to mě položilo.

"Alice nééé!!!" zakňučela jsem, když na mě dělala štěněčí oči. Bože byla jak elfík. Roztomilá, malá, milá a zranitelná. Na to mám slabost.

"Prosím!!!" Alice je manipulátorka!!

"Tak fajn!" řekla jsem. A Alice cukaly koutky.

"Co fajn?" ozval se z  haly hlas a brzy se k nám do obýváku přemýstil Ian. Bože tak nevím co jsem čekala, ale tohle to rozhodně nebylo!!!

Pokračování příště......

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!)